Zimní večer.

Karel Dewetter

Zimní večer. 1900.
Sním v jizbě sám, jíž soumrak večera vše kouty temnem stínů naplnil – sním blíže krbu v staré lenošce – – A dávný krb, kde kol teplo dýchá své a rudozlaté sítě paprsků kol temných předmětů se hravě snují – A venku víří vločky sněhové a vichr lká a třese okna sklem, kde divukrásné palmy východu svým stříbrem ostrý mráz byl vyleptal. A ticho je – jen z dáli zasněžené se ozve mroucí znění rolniček – Sním v šeru sám – a hvozd zřím hluboký, kde pusto vše a v sněhu závějích zří k hvězdám smutně opuštěná laň – – 10