Večer.

Karel Dewetter

Večer.
Je chvíle ta, kdy večernice se vzhlíží v tichém lesku vod, kdy stromy chví se, šelestíce svou píseň, plnou jemných not – Je chvíle ta, kdy pod haluzí pták dřímá v listí ševelu – kdy rosa padá v květ – jak slzy s řas neviděných andělů... Je chvíle ta, kdy touhy plná se srdce v lyru promění – již ze strun ruka tajuplná tak tklivá loudí souznění. Je chvíle ta, kdy duše těká – – od země v nebe, plna tuch, a velký mír ji v hloubi stéká – a cítí, že jí blízko bůh... 94