Když bílé spínáš ruce...

Karel Dewetter

Když bílé spínáš ruce...
Když bílé spínáš ruce vždy večer k modlitbám, tu rozpomeň se na mne, jak vezdy rád tě mám. Jak v srdci svém tě nosím, jak poklad nad vše drah, jak zorou jsi mi v bdění a sladkou lunou v snách. A vzpomeneš-li jen jednou, bůh odplatí ti hned – on vloží v ruce tvé bílé ten štěstí zlatý květ. 43