Notturno.

Karel Dewetter

Notturno.
Kraj tiše v stínech dřímá, jak hřbitov zdá se být – jak veliký hrob jeden, kam jdu se pomodlit. A stromy jak přeludy stojí,Jak přeludy sní stromy, list každý v strnutí... na vodách měsíc hoří, jsa roven labuti. A z okna kdesi v dáli zní klavír v snící kraj – jak kdos by prosil v touze o dávno zašlý ráj. Jak z poraněných ňader by šílený zněl smích, jak milující mrtvi by klesli v polibcích. – – – A cítím, jakby krajem bol těžký tiše táh’ – – to Sch.Schumannova duše kol bloudí v samotách....samotách... 33