Jaroslavu Vrchlickému,

Karel Dewetter

Jaroslavu Vrchlickému, u příležitosti 50tých narozenin, dne 16. února 1903.
Dnes tomu věku půl, co Tvojí u kolébky, tich anděl rozepjal svých křídel příkrov hebký, a v čelo dítěte, kde první stálo snění svým retem blažícím vdech Tobě políbení, a řekl: „pěvcem buď, měj v srdci písní zřídla, a duch tvůj k rozletu vždy hvězdná rozpni křídla!“ Pak povždy v pouti tvé, ať jasem, stínem spěla, Tvá píseň, zlatý pták, Tě všude provázela, jak sladký ohlas sfer v života vlnobití. Jak lev v své velebě, jenž nedbá psího vytívytí, Tys kráčel k metám svým, ať „kamenujte“ rvalařvala kol luza v slepotě a lem Tvé řízy rvala. Však dnes, Ty vítěz jdeš a sokové Tví v prachu, Ty jdeš, laur na skráni, ó kníže písní, v nachu, ať stříbro ve vlasu – Tvá duše věčně mladá! A vidíš, Tvá jak vlast dnes hold svůj Tobě skládá, co synu věrnému, co zářné hvězdě svojí. A vidíš dílo své, jak skvoucí palác stojí, a každý koří se a úžas duše jímá. A slyšíš kolem v dál, jak lid Tvé jméno hřímá, ten lid, jenž v ňadrech vždy má citu růže žhavé. A hymnou velebnou se k Tobě nese „Ave“! 82

Básně v knize Zpěvy duše: