Kdys přijdu zas...

Karel Dewetter

Kdys přijdu zas...
Kdys přijdu zas v ty kraje snící, v to sladké, teskné ticho niv – v ty luhy, vonné, zkvétající a zas vše bude jako dřív. A nebe bude azur zlatý, kde bílé mraky poplynou – a staré stromy budou spjaty, jak klenba nad vod tišinou. A luhy budou mořem květů a v každém perla bude plát – motýlů tisíc v hravém letu skvost křídel bude otvírat. A v listí mladém na tisíce se ptáků k slunci rozpěje, a každá sněť dá stínu více a list se v šeptu zachvěje. A vše se vrátí v kráse májemáje, co blažilo nás dávno již – – však žel, ty z cherubínů kraje ó dítě víc se nevrátíš! – – – 77