DANTE Z VYHNANSTVÍ.

Karel Dostál-Lutinov

DANTE Z VYHNANSTVÍ.
Mám laur a slávu; přec má tvář se dlouží a trpce dolů křiví se mé rety – vždy nazpět k vlasti, duše k vlasti touží. Vy voláte, bych potupen a kletý se vrátil ve jhu, provaz na své šíji – však neznáte mne, tyrani a skety! Buď jako vítěz vejdu v Signorii, neb vůbec nechci Florencie spatřit. Hle, kde jen slunce, hvězdy záři sijí, já všude vlast mám a mám s kým se bratřit, jeť všude Bůh, jehožto stopy hledám – ty vaší klatbou nedají se zatřít! Jsem vlasti víc než ona mně. Svou čest jí nedám. 12