BÁSNÍK.

Karel Dostál-Lutinov

BÁSNÍK.
V paprscích slunce strom se sklání, jí zemi, pije oblaka, rozmlouvá s větrem, jenž jde plání, učí se písním od ptáka. A potom přijde člověk dravý a sekne zbraní do stromu – tu strom vypukne ve pláč lkavý a rozjímá svou pohromu. Krůpěje pryskyřice vonné se řinou stromu po líci – a potom chrám v jich vůni tone... Tak tvoří verše básníci. [32]