NEPOKOJNÉ JEST SRDCE MÉ.

Karel Dostál-Lutinov

NEPOKOJNÉ JEST SRDCE MÉ.
Mé srdce jest jen malé jak z mýdla bublina – a přec v něm nesmírná je toužení hlubina. Mé srdce není větší než otevřená dlaň – a přece sobě žádá nesmírné lásky daň. Mé srdce jest jen drobné jak hnízdo na sněti – přec pojme všecky hvězdy z nebe i podsvětí. Mé srdce jest jen malé jak rudé růže květ – a přece nestačí mu celý ten Boží svět. Mé srdce jako orel se vznáší v oblohu a touží po věčnosti a touží po Bohu. A nic už nevyplní mé touhy hlubiny, jen Ty, má věčná kráso, můj Bože jediný! 75