STARÝ HRAD.

Karel Dostál-Lutinov

STARÝ HRAD.
Tak chmurně, hněvně, zdumale se mračí hrad tam na skále. Krov jeho spadl v trosek rum – pahýl jen hrozí k oblakům. Kamen na kámen osudně se drobí v síň a do studně. Kde rytíři a princezny? Jen hadinec a divizny. Kde troubadour svou píseň hrá? Jen havran vřeskně krákorá. Co nedobyla vojska hráz, to zvolna dobyl Vítěz čas. A všechna pýcha, nádhera jak poslední svit večera. Však PÍSNĚ ještě živy jsou a vesele kol pěvci jdou. A ORÁČ pilný, svobodný na koně výská: Vijo! hý! 64