BÁSNICKÉ DRUŽINĚ Z R. 1895.

Karel Dostál-Lutinov

BÁSNICKÉ DRUŽINĚ Z R. 1895.
Tak vytáhli jsme rozplesaní, lýry nám s plecí zvonily, pod námi v taktu harmonickém šli Pegasi a kobyly. A leckdo dotk se v letu smělém hvězd věčných na svém Pegasu, a jiný, shozen od kobyly, ve škarpě přišel k úrazu. A jiný slezl opatrně s bujného písní komoně, řek Musám zavčas: Ruku líbám! a Vědám slouží pokorně. A onen místo harfy hravé se oděl v kyrys válečný a vykrvácel na bojišti neb veplul v přístav bezpečný. A jiný lýru obětoval na mladosti své oltáři a do káry se všední zapřáh – jsou z orlů někdy komáři. A Xaver, který mladou páži k bratrským zdvihal přísahám, dnes poznal už, co váží stříbro, neb navštívil jej Abrahám. A ten, jenž v hrdé kráse cválal na bujném oři před námi – Julius Zeyer zapad v záři za nesmrtnosti branami... A za ním básník Moritura šel žízniv z hlubin Léthé pít. Dej, Bože, mrtvým odpočinout a živoucím dej vítězit! 25. 1. 1909.
16