ČAS.

Karel Dostál-Lutinov

ČAS.
Slyš, déšť jak venku šumí na město, řeku, klas... To není déšť – v noc tichou to šumí plynný čas. A mnohý spáč mu slouchá, tká zlatých zámků jas – proud času šplouchá, šplouchá – už mnohý zámek shas... V bezesné noci štvanec naslouchá vytřeštěn – Jen spi: Tvých bolů tanec čas uspí v jeden den. Jak nesmírný déšť to šustí – to zpívá svatý čas, an do věčnosti ústí – kdy, kapko, s ním vústíš as? 22. 2. 1908.
50