VZPOMÍNKA Z CEST.

Karel Dostál-Lutinov

VZPOMÍNKA Z CEST. (Z MOHUČE DO KOLÍNA).
Hrdě jak pyšná bohyně loď naše plula po Rýně. Paroloď obr „Gallia“ – haute volée – já jen paria. Komotně sedli na chaise longue Madame Nabob a Mistr Strong. Fadessa v tváři – hořký ret nezjasní odeur cigarett. Tu proti nám loď výletní Rýn brázdí. Jásot slyšet z ní. A malý lid, jenž jede tam, stem bílých šátků mává nám. Pozdravy, štěstí orgie – my sedíme jak mumie. V nehybné póse jedem dál jak na svém trůně Ramses král. My velký svět – tam drobný lid - jak odvážil se pozdravit!?! Jen já jsem nesměle co dík též zvedl k očím kapesník... 77 A jedem dál – kol šedý Rýn – a v našich duších šedý spleen. Tak fádní jízda! fádní kraj – nám dávno mrtvou Loreley... 24. 5. 1913.