POLSCE ROKU 1886.

Jaroslav Vrchlický

POLSCE ROKU 1886.
Ó blázni, děti, jenž věříte ještě v soud dějin! Vše jest možno v době naší, kde barbar jeden nad vlastí meč vznáší a druhý nad jazykem otců kleště. V jízdeckých botách s bičem v pěsti chodí teď vzdělanost a národy v tvář šlohá. A není práva, řádu, není boha, kde železo se chladně krví brodí. Jsou bájkou dějiny a dědů sláva. Vše diktuje se a pak douškem spláchne, dnes pérem se a zítra mečem máchne a lidskost psem na prahu dokonává. Co dnes je národ? Otroků mdlá vlečka! Co dnes je píseň, umění a věda? Ten panuje, kdo nejvýš bič svůj zvedá a jemuž tleská největší psů smečka. Soud dějin výmysl je plachých snílků. Tož do slabých a do bezbranných, do nich! Vlast rozneste jim na svých Valkyr koních a pospěšte, neb časem ztratit chvilku Jeje ztratit všecko! Ten je heros pravý, kdo století v tvář plije neustále, kdo přibil lidskost k zpupnosti své skále a věří, mstitel že se nedostaví! 109