TAK BYLO TO...

Vojtěch Martínek

TAK BYLO TO...
Tak bylo to už párkrát, tak to bude znova... A ještě jednou poznáš: síly nestačí..nestačí... Duch tolik touží sic... však ruka ocelová a neznámá tě více ve prach přitlačí... V těch hořkých minutách krev, již tvé srdce chová, bys do neznámých lící hodil nejradši a volal hanlivá, zlá, otrávená slova ve vzdoru posledním, ne hořkém ve pláči... A bezmoc snův a slabost chabých perutí, jež umdlévají rázem v prudčím mávnutí, bys jednou větou vyřkl nejraději, v níž chvěla by se žluč i vroucí tepot cév, cit zkrátka duše té, jež čeká na úsměv a světlo, barvy, tóny v těžké beznaději... 7