TITHONOS.

Vojtěch Martínek

TITHONOS.
Ku Tithonovi láskou vzplála Zora a prosbu zašeptala v bohů sněmu: „Ó Die, daruj nesmrtelnost jemu! Co láska jest mi smrtelného tvora?“ A dál ti poví moudrost professora, že Zora zapomněla milci svému vyprosit mladost k tělu nesmrtnému, tak dar že byla milost málo sporá. Neb Tithon stárnul umřít nemoha, až na konec prý z něho zůstala – jak báje dí – kobylka ubohá. Být nesmrtelným jenom pro úsměv! Být kobylka v té masce svraskalá, jíž schází život, síla, nervy, krev!... 50