SKEPSE.

Vojtěch Martínek

SKEPSE.
Je skepse nejlepší prý moudrost žití a ten, kdo pochybuje, mudrc pravý. Ať jaro voní, zlaté slunce svítí, ať duch se noří světla ve záplavy, ať žití pěšiny jsou plny kvítí, kdo přece záruku dá, že proud dravý vše v okamžiku příštím nezlomí ti, neb že to není fikce choré hlavy? Kdo pochybuje, nejblíž u pravdy je, neb připraven je vždycky na zklamání. A ten, kdo zcela už si duši zryje, přec v skrytě zatouží svou duší celou, by aspoň hodinu moh’ světa plání jít pevně s věrou hlubokou a vřelou... 37