SONET SVATEBNÍ.

Vojtěch Martínek

SONET SVATEBNÍ.
Jak Tobě, duše drahá, této chvíle je? Jen dlaně zmozolené dáváš muži svému, jen zlaté srdce své a tiché naděje a pohled rozzářený štěstí vzdálenému. Jen pustinou Tě vedly žití koleje a temnem těžkým... Dnes však myšlenky ty k čemu? Dnes ať se měkký hlas Tvůj štěstím rozchvěje a živým veselím svým záři vdechne všemu. Dost bolu chovají Tvé dálné perspektivy a stesky před Tebou dost smutkem zamženy – – Dnes aspoň zapomeň, dnes vyjasni zrak sivý a usměvavě pozdrav vínek zelený, a ten kéž, duše moje, vnese do dnů Tvých hrst jasných pohádek a teple zářivých... 40