Možné překvapení.

Možné překvapení.
A já jsem bohatý, mám jen tu gubu, má ženka velmožka o jednom rubu; v rub v pátek, v líc v svát eksvátek, různé to přeci – a v naší kolibě pěkno jak v kleci. Z krajin je zrobena, šachorem kryta, půlka je nad zemí, půlka v zem vryta. A co je nad zemí, to jako v loubí – kalina s úponkou dvérce jí vroubí. Divno, leč milo tu v světnici chudé, na dál však, bojím se, úzko že bude; kalina zbují se, květy se vrátí, úponka do vnitřku bude nám hnáti. 168 A přijdou vlašťovky s teplinkou zvěstí, země se ovine v zelené štěstí; i čáp se navrátí v šáchor a proutí – kdo ví, snad přinese něco z té pouti. Ať to jen přinese, ať to jen složí tam na tu hlavnici na skrovném loži; chud jsem, však starosti o to mne mizí, musí býť z dárečku Slováček ryzý. 169