Hody krás.

Hody krás.
Znášli ty Slovensko? popatři do kola, to jsou všech krás hody u rodného stola! V čele zpěvnosť troní, polostínem krytá, gazdině to dvorná zdraví tě a vítá. Na pravo milota údolí a tání, podál milý úsměv černovlasých strání. Oproti slunéčko v přenádherném šatě, ze zlata má všecko od hlavy až k patě. Na hlavěnce drahá parta se mu skvěje, všemu štěstí nese, na co se usměje.– Chaloupky s lipami sedly po bok hory, by o dávném mládí vedly rozhovory. 13 Výše do půl kola hrdé Tatry sedly a temena sivá v nebes klenbu zvedly. Bílí oblakové starce Karpat zdraví, jasno jim děkuje Ďumbír holohlavý. Dvorně kapí smeká, na raz usmívá se a na šedou hlavu dává kapí zase. – Hle, i prostota zde; plna srdečnosti cymbalíkem baví rozblažené hosti. A pod baldachýnem – tu teprv radostí! Ptactvo milo pěje spito líbezností. V pohárech se kolem upřímnosť podává, a v koutku z kolísky mladá sláva vstává. 14