Pěkné zvíře.

Pěkné zvíře.
Nasadil si Pišta na dvůr zvíře, chytnul si je kdesi, a zvířátko v pěkné rostlo míře, ale běda! nepodobno k víře, žralo statky, planiny i lesy. Sameček to statný, dlouhé srsti, svižně běhal všady, chytnouť však se nedal prostou hrstí, hrabal, ryl a v raz byl ukryt v prsti; říkali mu deficitek mladý. V samých žertech podryl zdi i sloupy, pravý nenasyta, vrtěl sebou, jako by měl roupy, až s čeledí hospodář ten hloupý lapnouť umínili deficita. Chytali a začli při ocase, v raz že prý ho zhubí, ale běda, zvíře k vlastní spáse jak dřív v sloupy tak i nyní zase v ruce zaťalo jimi ostré zuby. Bylo zle, a pomoc žádná v skoru. Kol šel Janko mladý: „Slyš, Janíku, nám už do úmoru, pomoz valaškou svou na potvoru anebo nám podej aspoň rady!“ 368 Radu, teď? jaj! dokud býval malý, chtěl jsem dáti z drátu za kus práva na tlamu a svaly koš a pouta, však vy jste se smáli, včil se za slib jakýs nepomatu. K čemu taky, mějte pro zábavu zvířátko to zlaté, krmte je a neztrácejte hlavu, svobodu mu dejte za potravu, ještěli tam jakou v torbě máte... Ovšem svoboda ta padne celá i drob všelijaký; neboť pomoci již není žádné, až se přecpe ono zvíře zrádné, snad že pukne, svoboda však taky. A teď s bohem, dobře se tu mějte v stálém času broji, tahejte se, basamujte, klejte, nebo znova v chytání se dejte: já jdu k bratrům zpět a k mamce svojí! 369 Vysvětlivky
Strana 15. v básni Není divu: když ji slunko z rána koupá v lubovníku. – V lubovníku čili devaterníku koupají matky dcery své, aby byly krásné.
Strana 19. v básni Na dobré planetě: ...kdo ti do koupelky penízek dal nový? – Do první koupele házejí kmotři a hosté dítku peníze, aby bylo bohaté.
Strana 37. v básni Nepohnutě: zvrhne povoz Ježibaby – Ježibaba jest čarodějnice jezdící ve voze černomrakém.
Strana 39. v básni Rozdíl: Zaplačíli v horách dívky sivé, u Paroma v práci otročivé, snášejíce po geletkách vodu... Mraky jsou dle bájení ženky snášející vodu Paromovi.
370 Strana 42. a 153. K básním Chudý kraj a Škoda Jiskry: Jiskra, statný vojevůdce český, hrabě na Šároši, ovládal k blahu lidu krásně kraje slovenské.
Strana 55. v básni Roztoužení: by zřela, jak Runa čela vrchů zlatí a jak Slunečnice – slunci k pouti světa – na dalekou cestu tisíc růží metá. Runa je žena Kovladova, panovníka nad poklady a kovy zemskými. Runa zlatí prý vrchy za rána i večera. Slunečnice jest prý dcera slunce.
Strana 57. v básni Slováčkovo loučení: Vedla mne matička z Bánovců k Machnáči. Na blízku vesnice Bánovců jest hora Machnáč, z které se drotar posledně rozhlíží po rodinném okrsku svém a kam až od rodičů a přátel sprovázen bývá.
Strana 88. v básni Pěkné předsevzetí: proklaté pro nás husličky Čud rozkacený snes’... Husle jsou mučicí nástroj, v který svírají ruce se a krk.
Strana 115. v básni Bystřická krajinka: zaživa v Bystřici, posmrti v nebi! Toto jest pořekadlo slovenské, jímž Slovák Bystřici chválí.
Strana 123. v básni Čas se mění: Slovák pro vás vykouří brzo dobrou myslí. Dobrou myslí (origanum) vykuřuje Slovák strašidla.
371 Strana 124. K básni Vděční přibránkové: Právo čtyrtvrteční jest šibenice o čtyrech sloupech podezděných.
Strana 132. K básni Ždaný sobáš: Krásné a významné jsou způsoby svatební na Slovensku. Na svatebním voze je upevněna v předu smrčka ozdobená stužkami a husími péry; na vrcholci je zástava, praporeček, na hrot kterého starosvat napichuje tři jablka v známku hojnosti.
Strana 141. v básni Přímluvčí: – – – bědní jako Talafús... Jan Talafús sezením na Ostrově, vesnici to u Vysokého Mýta, mladý zeman český, byl vůdcem oddílu vojska Jiskrova; přepadnut však a poražen v Košici od Uhrů prchl a žebral prý potom po krajinách slovenských. Od toho vzniklo pak přísloví: bídný jako Talafús.
Strana 158: K básni Mistrovský kousek: Slovák bájí o Váhu, že v něm žije veliký drak, a když vyplyne na horu a zasmýká chvostem, voda prý přetéká.
Strana 202. K básni Jen hezky vysoko: Čím výš prý kdo v poslední masopustní noc skáče, tím výš prý mu roste konopí, u nás len.
Strana 202. K básni Pohádky: Zde zosobnil jsem některé čelnější pohádky a pověsti Slováků, jako na př. jsou Slunkova děva, Zlatovláska, Dvanáct měsíčků, Tátoš, Kinkáš Martinko, Šumný královčík, Berona, Čárný kepeňčok, Popelvár, Zhavranělí bratři, Bílá lilie, Otolienka a Šurina, Královčík se žiravým slunkem na čele, Hrdlička s gombičkou, Kovlad, Světská krása, Nebojsa a p. v.
Strana 206. K básni Báča Dunaj: V této básni zosobněny jsou řeky tekoucí krajinou nitranskou, matkou Nitrou.
372 Strana 217. K básni Dárek dřevorubců: Dřevorubci slovenští (Handělčané) přinášejí mužskému prvorozenci rozmanité dary. Sázejí mu na dvoře lípu a z mohutného tisu u vesnice Tisové, která od tohoto jméno své vzala, odevzdávají mu pěkný pohár, jalovcovou dýmku a p. v.
Strana 241. K básni Mořské oko: Mořské oko, totiž jezero v Tatrách, poblíž kterého zvedá se hora podobající se modlícímu mnichu, odkudž také jméno Mnich vzala. Zde přepadeni prý jsou zbytky Husitův od pánů maďarských a hnáni ze stěn skalních do jezera. Lid slovenský posud rozličně o tom bájí.
Strana 267. v básni Pěkné kázání: S té lomnické kazatelny... Na Lomnickém štítu jest výběžek podobající se kazatelně, jemuž lid také tak říká. V bouři rozléhají se rány hromu u stěn lomnických velmi silně.
Strana 271. K básni Marné výstrahy: Verbíři uherští nabízejí při najímání na vojnu peníze i víno. Kdo z vína připije, poddává se a stává se vojákem.
Strana 282. v básni Ukolébavka: Kovlad v kuzně skuje luzně šablenku ti... Kovlad, vládce pokladů a kovů v zemi skrytých. Kuje prý skvosty pro báječné osobnosti.
Strana 289. K básni Chlapec z hory: Chlapci z hory jsou uprchlíci před lapačkami, t. j. chytáním na vojnu těch, kteří se odvodu útěkem zbavili. Nemajíce od čeho živu býti, napadají loupežně bohaté cestující, obírajíce je o peníze. Vraždu zřídka páší, leč by se ocitli u vlastním nebezpečí života.
373 Strana 297. K básni Pochod Rákoce: Maďarským bádáním doznáno vrchovatě, že praotec věhlasného sedmihradského rodu Rákoců (maď. Rákoczy) českého byl původu. První člen rodu tohoto byl prý dle bádání těch český zeman Bogát Rádván, totiž bohatý Radvan, který prvé už z Čech se vystěhoval a roku 1327 po prvé, snad že dle zboží jakéhos, přijal maďarské jméno Rákoczy. Slavná knížata sedmihradská pocházeli vesměs a jedině z tohoto kmene. – Pochod Rákocův byla zamilovaná hudba Františka Rákoce II. Při zvucích jejích po každé do boje táhnul, jmenovitě tenkráte, když roku 1703 množství dobrodruhů pod jménem Kuruců (Kurucz) u Munkáče se shluklo, kteréž František vítězně až před Vídeň byl vedl. Všeobecně známý pochod tento jest čarodějně dojemný, hned pln bolestného rozechvění, hned pln kypící vášně, a pochází, jak velezasloužilý obdivovatel a tlumočník maďarské poesie C. M. Kertbeny (Benkert) na všestranných spoléhaje bádáních, tvrdí, opět od jakéhos neznámého (snad před tušenou exekucí pražskou po bitvě Bělohorské s pomocnými neblahé pověsti Maďary uprchlého) Čecha. – První oddíl pochodu tohoto jest bolestně trudný, druhý svěží, heroický; než celá hudba jeho existovala pouze jako v tradici, až konečně roku 1824 napsal ji opětně Čech, Růžička, kapelník jednoho pluku maďarského. – Hudba jeho veliký vyvolala v Uhrách ruch, ale poněvadž vyrovnalejší úprava Růžičkova hned vášnivě ohnivé, hned melancholické povaze maďarské méně než druhdy vyhovovala, pokusil se o nové upravení pochodu Rákocova, nesen byv úspěchem dosavadním, jakýs Gabriel Mátray ve Vídni roku 1825, a sice tak, že práci Růžičkovu nově a maďarskému živlu přiměřeněji upravil, v jichžto obdobě až doposud, ale pravým ohněm jedině od cigánů se hraje, kterých co do charakteristiky národní hudby uherské sotva lze dostihnouti. Že zvuky Rákoce elektricky působily na mysli Maďarů, tomu nasvědčují vyšší rozhodnutí, jimiž pochod ten od r. 1830 až do r. 1840 a později od r. 1849 – 1858 zakázán byl.
374 Strana 350. v básni K vůli svatému: z podbradky mu vous svatého Petra dolů visí. Vousem svatého Petra nazývají v některých krajinách uherských znamení vyvěšená v čele hospod, v kterých se prodává víno. Jsouť to jako u nás buď hoblovačky, buď chvojí a p. Podbradka čili žlabnice tak zvaná jest čásť římsy.
Strana 355. K básni Modrá krev: Tót nem ember, tolik co Slovák není člověk, jest maďarské pořekadlo, které se v ústech ohyzdných asiatských tváří zvláště nese.
Strana 357. K básni Beťárská šlechta: Takových maďaronských nobili zapřevších národ i boha je na Slovensku dost a dost; podobajíť se mnohým z nobilů našich.
Strana 360. K básni Něco extra: Kortešové jsou lidé, jichž najímají si ti, kteří do sněmu voleni býti chtějí. Chodíce po městech i vesnicích, sbírají hlasy pro pána svého za peníze, jídlo i pití.
375 Slovníček jmen slovenských v knize obsažených
A. Arendář, nájemnce hospod. ambrožka, rostlina patřící mezi durkomanovité. B. babriti, cuchati. báča, starší rodiny, také vrchní ovčák. báčík, tolik co strýc. bajúz, vous, kníry. Banovce, vesnice u Trenčína. barbaráš, ten, co hraje na basu. balta, sekerka. barnavý, temně hnědý. bdoul, oul. belasý, modravý jako nebe. beljan, durman, datura. bělozor, bílý sokol. berna, důchodenský úřad. berník, důchodní. beťár, poběhlík, vagabund. bezočivý, nestydatý. bibolenka, sněženka, galanthus nivalis. bílé zoře, ranní červánek. bírka, ovce. bistubohu, při sám bůh. Blatno, blatenské jezero. blkati, blkotati, blčeti, šlehati plamenem. bočan, čáp. bočná, vedlejší, pobočná silnice. bodna, láhev. Bodročka, řeka na Slovensku. bojčit, loupit, loupežit. bojko, bojácný člověk. bojtar, bojtárek, mladší pastýř ovcí. bohma, tolik jako: ať mne bůh tresce. borovič, jalovec. boskať, líbať. bosorka, čarodějnice. bračok, bratříček. brala, úskalí. brechuň, pes na řetěze. bryky, žerty. briežok, břeh. brljen, barvínek, hruštička. brloočný, šilhavý. brt, otvor oulový, kudy včelky létají. [376] burda, popudlivý člověk. buran, silný muž, také bouřný vítr. burčák, burčáček, mladé víno pelínkové. burda, rotivá hlava. burlica, sněžná bouře. bursovati, divokým radostem se oddávati, orgie slaviti. búzalka, vrbová poupata. buzogáň, mlat, palcát. C. cedilo, veliká torba, skládá se z houně, která jinak za zvláštní šat se užívá. cifrování, vyšívání. cinterin, hřbitov. cipuška, slepička. Č. čakan, šibenice. čápovec, první obratlík krkový. čařiti, vyměňovati. černavy, černé mraky. černýš, melampirum. čerpák, hrneček. červenák, července, měděné peníze. čík, piskoř, Wetterfisch. čiplý, suchý. črnavy, černé mraky. čucorietka, borůvka. čuje, poslouchá, slyší. čuha, čihadlo. čušiti, tiše býti. D. děvana, divizna. devla, cigánka, herka. do boha se hotoviti, na věčnosť se připravovati. dobrá mysl, origanum. dohan, tabák. do jari, do jara. dokonaný, umdlený úplně. dolmaň, kabátec uherský. do pusta, že pranic nezbylo. dovedna, v jedno. dražák, síť. drviti, bíti, jinak též hloupé věci mluviti. driečný, dobře urostlý, statný, hodný. dřík, tělo až k pasu. Dumbír, vrch v Tatrách. Dunčo, Dunaj, jméno psa. durák, ničema, hlupák. dužotělná, silná, statná. E. Erža, Tereza. F. ferule, hůl zvaná rychtářské právo. figlar, člověk svárlivý; figle páchati, žerty tropiti. fokoš, hůl se sekerkou. fujara, píšťala pastýřská. G. gajdoš, dudák, taktéž hudec vůbec. 377 gajdošiti, dudy hráti. galiba, mrzutosť, nevole. galovný, pěkný, slušný. gazda, hospodář. gazdyně, hospodyně. geletka, nádoba dřevěná k nabírání vody a jiného. gomba, knoflík. gombička, jehlice s knoflíkem. grúně, horské hřbety. guba, huňka, hnědý huňatý šat. H. habočky, hábí, šat. hajdučiti, po hajducku tancovati. hýkati, volati, křičeti. hlaný, pěkně rostlý. hlaviti se, vyvěrati. hole, hory, Alpy. homok, drobný písek. horečka, horka, lesík. Horehroní, krajina pohronská. horko, ohnivě, velmi, tuze. horské oko, jezero. hradská, císařská silnice. hrbočka, nůše na zádech. hrjaté, kořalka s medem. hrmavice, bouřky. hrmený, hrom. Hron, hlavní řeka Zvolenské stolice. Hronec, přítok Nitry. hrotek, malá dřevěná nádoba. hrozno, hrozny. hunačka, hunisko, hrubý šat z houně. husle, housle, jinak zvláštní mučicí nástroj, kterým se svíraly krk i ruce. hútati, mysliti. hútka, myšlenka. Ch. Charapačky, druhý význam pro kačky. chýr, zvěsť. Choč, vrch v Oravské župě. chotár, okršlek. chvostíky, kníry, vousy. chvostík myší, vrbka, epilobium. I. išten, slovo maďarské, znamená bůh. J. jajkati, naříkati. járčok, járek, potůček. jelec, Alantfisch. jelše, olše. Ježibaba, báječná osobnosť, jezdící v černých, zkázu nesoucích mrakách. jinovec, severní vítr. jóvan, slovo maďarské, tolik co: totě dobré. K. kabanice, kabanka, kabátec bílý, černě vyšitý, nosí se přes ramena visící. kaliněnka, ovoce kaliny. 378 kalpak, maďarský klobouk. kalúpek, klobouček. kápce, tlusté, vlněné punčochy. kápka, čepec. kaštiel, hrad, zámek. kar, pohřební hody. kepeň, plášť. kepenčok, pláštík. Kereš, Körös, městečko uherské 10 mil od Pešti, v jehož okolí roste ohnivé víno. Kýsuca, říčka, přítok Nitry. kišasoňka, slovo maďarské, slečna. kladky, zvláštní mučící nástroje. klínec, hřebík. klinček, klinčok, karafiát. klítka, klec. klučíky, primula veris, petrklíč. kníše, kývá, kolébá. koč, kočár. koch, komín. koliba, chyška pastýřská, bouda v zemi. kolíska, kolébka. konáry, větve, kořeny. kongregace, shromáždění lidu. konsiliár, rada. kopa, kupice. korenko,otava. korjuha, svatební vůz. kotvice, trapa, sajó, Wassernuss, kteréž chudý lid požívá. kotvrlky, Waldlerche. kozub, krb. krčina, pařezy. krdělec, hejno. kres, druh pelinku, arthemisia. Kriváň, vrch v Tatrách. križma, křestní peřinka. krosno, tkadlcovský stav. křížná, křižovatka. krkoška, pařízek vinného keře. krpaná sujdačka, spravovaná, záplatovaná torba. krpce, krpčata, střevíce s řemínky. kršiák, falco lagopus. kružinka, cestička. kučma, huňatá čepice maďarská. kukučka, kokarda. kuláč, kulatá láhev, z turka. kupami padati, jako z konve pršeti. kurtka, přiléhavý kabátec. kustovnice, turecká vrbka, lycium. kutík, koutek, doupě. kuzna, kovárna. kvapiti, kapati. L. lata, skvrna, ale značí také lať. slabý kmen a stéblo. latka, laťka. lapačka, chytačka uprchlíků při odvodu. laz, zoraný skon vrchu, svah lesa. Lehet, vesnice ve Zvoleni. leniti se, svlékati se jako had, jiný šat bráti. lenka, slunéčko či brouček také Maří Majdalenka zvaný. libka, milenka. ligotať, blýskat. loza, réva. lipnice, tráva, poa. 379 líškati se, lichotiti se. lub, místo kde bývají valašské koliby u lesa. lubiť, milovat. lubko, mílek. lubovník, devaterník, heliantheum. M. mačka, kočka. macko, medvěd. Machnáč, vrch v okolí Trenčínském. mátohy, strašidlo, přízrak. mentěk, uherský kožíšek. mílčo, mílek. milotka, sličná milička, poa eragrotis. mítrhy, prostý selský vůz. mlatka, silnější strom jedlový. mláza, otava. mrakava, mraky. mrazova sestřice, naháč, Zeitlose. mury, hradby. N. načriti, nabrati. náhliť, spěchati. na chlebík prositi dívku, prositi ji za ženu. nazpak, nazpět. něborák, nebožák. není mu páru, není mu rovného. nesnadky, nepohody. O. oblok, obloček, okno, okénko. obnocka, pastva přes noc trvající. obráňka, opas se řetízky. obřaditi se, vystrojiti se. Očova, ves na Slovensku, poblíž jsou pěkné staré doubravy. oddanice, zasnoubená panna. ohník naklásti, roznítiti oheň. ochoreti, ochořiti, onemocněti. opánky, polobotky. oplan, ničema. oplecko, krátká náramní košilka. osoch, užitek. osožiti, užitečným býti. oštěpky, syrce ovčí. otulec, krajíček. otupný, strachuplný. ovesnísky, Gründlinge, druh malých rybek. ozrut, velikán. P. palička, palica, hůlka, hůl. palota, palotka, síň k tanci určená. paryba, krásný kůň. parobek, pacholík. parta, ozdoba, kterou nosí na hlavě děvčata; ženy mají hlavu zavitou. paša, pastva. patyk, kyj. patřičky, růženec. patvorista, opisovač, as tolik co praktikant. 380 perceptor, tak jmenován berní úředník. pérečko, kytice. perlokvítek, konvalinka. pinka, pěnkava. pipa, dýmka. pipiška, pipišenka, druh skřivánků (Pipplerche). pírtě, lesní cesty. Pista, Štěpán. pytať, prositi, žádati, po něčm se doptávati. pláň, dalná hladina vodní. plena, šátek na hlavu. plesati bičem, práskati. plesati rukou, tleskati. pleso, jezero. plesnivec, gnaphalium. plitka, hrot, der Bolzen. počuje, dá pozor, také: pocítí. poselština, daň sedláků. podbradka, Kehlleiste. podkovečky, druh pečiva. pod perečkem, s kytkou na klobouku. podstolina, trnož. podstěnky, podezdívky dřevěných chýší, nebo též silnější spodní dřeva. poháňka, bič. pohran, hrana při pohřbu. pokon, konec díla. pokorovati, želati, smutek míti. poleťáček, motýl. polom, pahrbkový kraj. po nasky, dle našich způsobů. ponositý, plný, při těle. porobiti, udělati, učarovati. pořízek, topůrko. pošuškati, pošeptati. pošušky, šepotný dohovor. povazenka, povázka, miagrum. povoj, povlak, oblek. pozabučky, za buky. pozor, oko. požíčiat, půjčit. pretěk, překot. prosčava, prostý, selský lid. přes lavičku vodit, tolik co podvádět. přijíti z očí, uhranut býti. primáš, první houslista. přisníti, zdáti něco. přístupky, stupně oltářové. přituhlé víno, silné víno. puček, poupě. pusta, daleká pláň, jinak ale též samota. R. rezko, hbitě. rež, žito. robenie, druh akacie. ročky, nádobky dřevěné. roveň, rovina. rožky, druh pečiva. roztažobiti, roztoužiti, rozsmutiti. rub, rubáč, sukně. ručníček cifrovaný, šáteček vyšívaný. Runa, žena Kovladova (viz. vysvětlivky). S. samopalky, pistole. sečen, leden. seveřík, severní vítr. 381 sihlina, mladý les jedlový. sitno, peklo. shovárať, umlouvati. skalná oka, jezera. skýtať, poukazovať, tolik co darovati. skor, brzo. slačík, smyčec. sleniti, svleknouti se jako had. Slunečnice, dcera slunce, opatruje prý na horách květy, a kdo ji spatří, toho prý ožehne. slunko sedá, zapadá. služný, příručí soudu. smedný, žíznivý. smotky, cigara. sobáš, svatba. srub, chyška dřevěná, také úzký žaltář. starejší otec, starosvat. stoličný, stoliční, čili komitátní soudce. stračí nožka, delphinium. stranou zabírati, odcházeti stranou. strapák, šereda. střelná hrmavice, bouř, když hrom bije. stříbrněnce, stříbrné peníze. stryga, čarodějnice. strygoň, čarodějník. stvorca, stvoření (stvůra). sujdačka, torba plátěná. suno, truhlice. susliti, šuměti. svěřenice, děvče hochu zaslíbené. světlice, světnice. svit, plamének bílý, Waldrebe. svrtnouti, hoditi. Š. šáchor, sítí. salaš, chýš na místech pastvy. šarkan, drak. šarvanec, služný mladý chlapec. šatka, šateček. šátor, šaterek, stan. šeř, víno zarudlé, také vinná réva rudohroznová. širák, klobouk. šiřice, prostý bílý plášť. šporec, vrchol hory. šuchotati, šustiti. šumný, pěkný. T. táň, dvorec. tarantík, Apfelschimmel. ťarcha, tíže. tátoš, kůň čarodějný. tis, Eibenbaum. tisavý, temnohnědý. topělec, vodník. trať, planina, také niva. třirazová průba, třetího čísla. trstenice, hůl silaná a velká. trúd, houba stromní, z které Slováci čapky robí. tulej, dýka. turáček, turák, půlturák, groš starý, půlgroš. turanka, erigeron, Berufskraut. turně, věžité vrcholky hor. U. ukradomky, potajmo. ulúbiti, umilovati. 382 upáčiti, vyhledati. úponka, svlačec. urda, hustá ovčí syrovátka. V. vábec, vábník, skříňka na ptáky. valaška, sekeřice ovčácká. vatra, oheň. vatrál, kovaná hůl, kterou mají Valaši na shrabování ohně. vážka, libellula. vdačně, s radostí. veď, vždyť. ver, věru. věštice, kukačka. viedecký, dohlížitel okršku. vicišpán, vicegespan. vybrknouti, vyletěti. vyskytě, jamky od vyvrácených stromů nebo od dobytých pařezů. vystrabiti, vyhojiti. výšava, výšina vlečno, pouze zavěšenou. volaký, všelijaký. voňačka, kytka z vonného kvítí. vrecko, pytlík. Z. začítaná, začarovaná. zalíčati, zalichotiti. zalučiti, vystřeliti z luku. zamořený, velmi hladový, umořený, také v trudné myšlenky ponořený. zápače, stinné stráně. zapáčiti, zalíbiti. záručno, kytky, které si posílají na vzájem matky snoubenců. zástava, korouhev. zbutleti, zdoutnivěti. zdrávkání, připíjení na zdraví. zemětřas, bouřný vítr. zdrviti, pobíti. zlotky, zlosť, zlobení. zlatá kráska, krasavice, belladonna. zlatá lenka, světluška. zpěvánka, popěvek, písnička. zraca, zlá nemoc, padoucnice. z razu, náhle. zvatriti, zapáliti. Zvoleň, Zvoleňská krajina. Ž. želář, truchlič, pozůstalí naříkající. ženka mrazivá, zima. žeravý, ohnivý do červena. žinčice, syrovátka. živá střela, blesk. živáň, živáň, zbojník. živý bůh, Parom, hrom. žhounky, Sternschuppen. žmen, hrsť. žofka, tak jmenují v některých slovenských krajinách zlatku. žůžol, krakavec.
383 Opravy.
Str. 88. sloka 2. řádek 4.: stůj udělám místo nadělám. „ 89. „ 3. „ 8.: žádný nic neumí místo nechtí neb nevědí. „ 102. „ 2. „ 8.: světla místo světa. „ 170. „ 1. „ 1.: svatku „ svátku. „ 203. „ 4. „ 1.: šumný „ Šumný. „ 212. „ 4. „ 8.: brljene „ brlene. „ 241. „ 4. „ 2.: turních „ Turních. „ 275. „ 5. „ 2.: jeho „ jako. „ 286. „ 2. „ 8.: ztlum žal „ pusť žal.
E: až; 2002 [384]