POD KVĚTY.

František Kvapil

POD KVĚTY. Za Iljuškou.
Tam dole tak už dlouho spíš – zda víš, že jaro přišlo již? Tak plné snů, tak zádumčivé, jak tehda – dříve! Co na tvém růvku fialek! Však čím je tobě jara vděk, zdaž tam – kde as, kdo říci může – též zkvetly růže? Neřekne nikdo – věčný taj – a přec zde zpívá, jásá máj, tam dole jenom tiše, tiše tvé srdce dýše.. 24