ZAS PŘIŠLA ZLOBA...

František Kvapil

ZAS PŘIŠLA ZLOBA...
Zas přišla zloba a řekla: – Jsi kořist moje! Mám sílu, mám lži a klamy, již zanech boje! Tys k hvězdám toužil svou duší? Jsi prach jen z hlíny! Chtěls štěstí stavět si hrady? Hleď, zříceniny! Sny tvoje, tužby tvé všecky jsou přelud vratký, syn země v prach se zas vrátíš zpět bez památky! A já jsem děl: – Ať tvá zvůle mně křídla sráží, chci k výši, na štítech dobra chci státi stráží! Štvi dál mě, zlobo ty krutá! Nad hmotou duchem svit jitra, myšlenka vzejde přec věčným vzruchem! Ať v srdci pochybnost hlodá, hruď bolest střebe, jak fénix Ideal duše přec vzletí v nebe! 95