SNÍH.

František Kvapil

SNÍH. Za Iljuškou.
Tak hustě napad na tichý rov, kde malá ta hlavička dřímá – snad jí tam pod sněhem teplo a líp, zde venku zima, tak zima. Snad jí tam v klidu pěkně se zdá, zde vichr jen, palčivé mrazy – k ní jednou do roka dušička zas s anděly zlatými vchází. V ten svatý večer, „Gloria“ když sbor zářný andělů zpívá... – Hlavičko zlatá, tiše jen spi, ať pěkně dál se ti snívá... 54