KDYŽ JARO ZPÍVALO.

František Kvapil

KDYŽ JARO ZPÍVALO.
Jak veseli jsme byli, a žertů nemálo, jak smály se modré háje, když jaro zpívalo. Po stezkách rosných a tichých jsme šli luk zelení, nad námi jásalo slunce, stráň v květů plameni. – Pojď, volali jsme, Štěstí, ty strážce nedbalý! A za ruce vedli jsme se a Štěstí hledali. 91 Kol rybníků a skalin náš veselý zvonil smích, kol chrp jsme šli a máků, však nezřeli jsme jich. Tvé oči byly tak zářné a jako noc tvůj vlas, pěl skřivan nad žitným polem, jak zlato každý klas. A strach jsme měli tak trochu, vždyť sami dva cestou jdem, kol ani živoucí duše, jen šírá kvetoucí zem. A marně voláme druha – kde Štěstí ukrylo hled ? Jen rty se setkaly naše – již u nás bylo hned. 92
Básně v knize Když kvetly máky:
  1. KDYŽ KVETLY MÁKY.
  2. ŘEKY.
  3. NÁLADA VEČERA.
  4. JEN JEDNOU...
  5. ZIMNÍ NOC.
  6. VYBRANÉ HNÍZDO.
  7. LÁSKA.
  8. SETKÁNÍ.
  9. POD KVĚTY.
  10. S HOR VYSOKÝCH...
  11. PRVNÍ KVĚTEN.
  12. ZEMĚ.
  13. DVĚ MUŠKY.
  14. „JITRO“ MICHALA ANGELA.
  15. SLOKY.
  16. STARÉ ZAHRADĚ V S., kterou vykáceli.
  17. NADĚJE.
  18. ČÍM V LETA DÁL.
  19. PODZIMNÍ DUMA.
  20. ADAGIO.
  21. JEDEN KVĚT.
  22. SNÍH.
  23. ZÁTOKA.
  24. SLOKY.
  25. SOUCIT.
  26. LÁSKA.
  27. BOŽA.
  28. HLEDAL JSEM ŠTĚSTÍ...
  29. ROZBITÉ OKNO.
  30. VY, KTEŘÍ V STESKU...
  31. JDOU ŽENCI DO POLÍ.
  32. DO PAMÁTNÍKU.
  33. VAE VICTIS!
  34. PO LETECH.
  35. SLOKY.
  36. DÍVCE SE ZLATÝMI VLASY.
  37. ŽIVOT.
  38. ISOLA BELLA.
  39. MÁJ! SLADKÝ MÁJ...
  40. MLÝN V KRAJI.
  41. KDYŽ JARO ZPÍVALO.
  42. HLASY ZVONU.
  43. SLOKY.
  44. ZAS PŘIŠLA ZLOBA...
  45. PÍSEŇ.
  46. V TATRÁCH.
  47. ŽITNÉ POLE.
  48. MÁ VLASTI!
  49. – POJĎ, ŘEKLA TITANIE.
  50. DOŠKOVÁ CHALOUPKO...
  51. VRBA.
  52. MLADÝM.
  53. HVĚZDY.
  54. JARNÍ ZPĚV.
  55. LIDSTVU.
  56. V STÍN TEMNÝCH HÁJŮ.