ČÍM V LETA DÁL.

František Kvapil

ČÍM V LETA DÁL.
Čím v leta dál, tím víc se ouží nadějí zářných vír, a z parna dne tím víc duch touží spět v klid a stín a mír. Z těch smělých snů, jež duše pila, co zbylo? Marný vzdech! A přec v nich božská jiskra žila, a svět plál v poupatech. A máj byl přec a slavík zvonil zpěv tužby nejkrasší, v číš srdce proud se štěstí ronil, jež láska přináší. 41 Leč přišly bouře a jich dmutím tak mnohý urván květ, a po snu krásném s procitnutím jen zbyla holá snět. Čím v leta dál, tím těžší v skráni zlých pochyb, stesků hlod, a tužby srdce – odříkání jen sytí hořký plod.