DO PAMÁTNÍKU.

František Kvapil

DO PAMÁTNÍKU. Bože.
Co napsat mám v ty bílé listy ve smavém dnů tvých výsluní? Tys leknínu květ sama čistý, jenž vzešel žití nad tůní. Chceš vědět, ona tůň co tají? Ó neptej se! buď šťastna dál! Nechť mladé sny ti věčně tkají pohádku štěstí – nikdy žal. A co chvil těžkých osud chystá, nechť v moji hruď se zaryjí – ve stínu lásky naší jista ty kveť dál květem lilijí! 68