MLADÝM.

František Kvapil

MLADÝM.
Dál k předu! A vždy výše! Nechť příkré svahy cest, vy nespoutaní, hrdí dál spějte k světlu hvězd, zpět neshlížejte dolů – nechť tmí se propasti, vám dáno, krokem stanout run věčných v oblasti! A cíl ať nedostupný se zdá a daleký, vy smíte uchvátit jej všem zlobám na vzteky, jen k předu orlím letem, kde Pravdy na štítu Ideal trůní zářný jak slunce v blankytu! Strast, mdloba hubí duši? Vše pryč, co tísní hruď, v ní vzdor a sílu obří ta jasná meta vzbuď, ať hrozí smrt, ať podlost rve vzlety svobodné, je vaše Jitro, chtějte, jen vůle rozhodne! 109 A nechť se šklebí srázy, nechť výší krouží sup, nechť pod nohou vám klesá i zkrvavělý trup, když touha svatá vede vás k jasným výšinám, ne lež, ne závist, zloba, ne sobectví a klam – když čisté vaše čelo a čistý váš je štít, to věčně vaše právo: jít v zápas, vítězit! 110