Pantoum polední.

Pantoum polední.
Slunce drží zem a tiskne, na kameni had se hřeje, hlavou lesklou sem tam blýskne, pták se v klenbu větví kreje. Na kamení had se hřeje, teplo vydychují skály, pták se v klenbu větví kreje, hromu temný huk zní z dáli. Teplo vydychují skály, mouchy španělské spí v keři, hromu temný huk zní z dáli, vánek řeku nerozčeří. Mouchy španělské spí v keři, v zlatém vzduchu stojí šídlo, vánek řeku nerozčeří, tíha, sen, co oko zhlídlo. 27 V zlatém vzduchu stojí šídlo, v suchém klestí cos jen praská; tíha, sen, co oko zhlídlo, nudí píseň, práce, láska. V suchém klestí cos jen praská – Ticho zas, vše trne v mdlobě, nudí píseň, práce, láska, jen ta řeka láká k sobě. Ticho zas – vše trne v mdlobě, nuže rychle, šaty dolů! Jen ta řeka láká k sobě, co vše hoří ve plápolu. Nuže rychle, šaty dolů! Jeden skok – až vlna výskne, co vše hoří ve plápolu, slunce drží zem a tiskne. 28