Resignace.

Jaroslav Vrchlický

Resignace.
Juž třeba s tou se pravdou smířit, že nebudeme vědět víc, že dětinství je ve snách hýřit, za idealem jakýms mířit, když sotva prach můžeme zvířit, než staré pohltí nás Nic. Juž třeba s tou se pravdou zkojit, že nemůžeme dělat víc,víc než v snaze srdce k srdci pojit, kde jaká rána, každou zhojit, v boj proti zlu se láskou zbrojit, než staré pohltí nás Nic. Juž třeba tou se pravdou vznésti, že člověk nikdy nebyl víc, že musí mřít, jak musel kvésti, že přeludem vždy bylo štěstí, že nutno hrdě kříž svůj nésti, ať zhltí nás pak staré nic! 129