Prostá kytka.

Jaroslav Vrchlický

Prostá kytka.
Slzičky ohnivé ze strání, z lomů ve kráse zářivé přináším domů. Vedle nich modravé zvonky se třesou, krůpěje vlhavé v kalichu nesou. Ony ze strmých skal, z vlhkých ty lesů, jak jsem je natrhal, tak ti je nesu! Slzičky ohnivé jako krev žhoucí z duše své vířivé, láskou tak vroucí! 75 A zvonců modrý květ věrností září, na život hledí zpět se slzou v tváři. Trhány s jmenem tvým jsou v každém kroku, s tím ohněm plameným, s tou slzou v oku. Vezmi je odvetou mé lásky k tobě, dříve než vykvetou na mojím hrobě! 76