Skřínka Pandořina.

Jaroslav Vrchlický

Skřínka Pandořina.
Z nás každý v ňadrech skřínku Pandořinu nese, co nejdřív otevříti ji,ji se každý třese. Kol na zem, do nebe, v tmu hrobu raděj zírej, – však skřínku neotvírej! K ní ucho skloníš, cos tam jako struna zvoní a bzučí, vážky tak se v letním slunci honí; buď do moře hoď klíček, neb jej v křeči svírej, – však skřínku neotvírej! Sny, zlaté illuse a touhy tam se tlačí, však pavouky a červy pak bys viděl v pláči; jak Arab v poušti v hrsti perle měj a zmírej – však skřínku neotvírej! 144