Když dílo tvé je dokonáno.

Jaroslav Vrchlický

Když dílo tvé je dokonáno.
Když dílo tvé jest dokonáno, zda můžeš v klínu ruce skřížit a klidně čekat nové ráno a klidně vidět noc se blížit? Ne, dokud v těle srdce bije, tu klidu tvého chvíle krátká buď nových skutků vigilie, buď nové práce plodná matka! Jen bůh směl říci: Dokonáno! jen bůh směl dobrým zvát své dílodílo, a zdali to, když v oběh hnáno, jek k nečinnosti odsoudilo? Jen stajen za ním dál on tvoří, vždy činný nikdy nespočívá, tká v lůně země a vlá v moři, v tvé dílo zrakem hvězd se dívá. 46 Z těch každá: Dále pracuj! praví, buď aspoň snahou nesmrtelný, v myšlénky zlato ať se taví tvou obrazností mozek dělný! Vždyť sluší, dospěješ-li k cíli, tvé dlani mozol, vráska skráním, jeť sabat proto drah a milý, že před ním trud je a trud za ním. 47