TVOJE DVĚ PÍSNIČKY.

Lila Nováková

TVOJE DVĚ PÍSNIČKY.
Až umru, hochu, odvez moje tělo cestou tou, jíž moji otcové už přešli po dvakrát.dvakrát, a tam, až rakev snoubiti se bude s tmou, mi, prosím, nedej ani na varhany hrát. Vem’ z naší zahrady květ, či hrst zeleně, anebo suché listí, co dá právě čas. Hoď mi to tam, a zpívej stlumeně: „Za tichých nocí“ – falešně, jak dovolí ti hlas. Až popel dají ti, jeď domů, vrať se k nám. (Co s popelem – víš, chci, bys zahradě ho dal.) A až s ním půjdeš do kopečku ke dvířkám, křič z plna hrdla: „Bol by Jánošík bojoval!“ 32
Básně v knize Bělozářky:
  1. PÍSEŇ ODVAHY.
  2. BYL KONEC LEDNA.
  3. ÚNOR.
  4. VŮNĚ.
  5. LALA, LALALA...
  6. DÉŠŤ.
  7. OVES.
  8. CO BOLESTÍ...
  9. LETNÍ PODVEČER.
  10. ŠÍRÁ HANÁ...
  11. OH, MALÝ POHÁR DEJTE MI!
  12. MLČENÍ.
  13. NA KOLE ČASU.
  14. OBLÁČKY.
  15. VIDĚLA JSEM...
  16. VLAK.
  17. NA STARÝ MOTIV.
  18. PODZIMNÍ MOTIVY.
  19. ANDANTE.
  20. JEDNOU CESTOU.
  21. POSLEDNÍ VŮLE.
  22. TVOJE DVĚ PÍSNIČKY.
  23. I. Jeli jsme krajem tvých Konfessí.
  24. II. Na leta hledím zpět. A lecos přešlo v životě,
  25. III. Příliš těžká vzduchu, příliš lehká vlnám, žije
  26. IV. Jít svou cestou vlastní prvá,
  27. V. Jdem hustě sraženým zástupem – a někdy mizíme v prostoru.
  28. VI. Snad jednou – a co, jednou, snad už dnes
  29. VII. Široká řeka.
  30. KRAMÁŘI.
  31. V POSLEDNÍ VEČER KARNEVALU.
  32. JE BÁSNÍK...
  33. ODMĚŘUJÍ, POČÍTAJÍ...
  34. LISTY „ZE ŽALÁŘE“.
  35. POD SLOVANSKOU LÍPOU.
  36. DAV.
  37. ODPUSŤTE.
  38. CO NENÁVIDÍM.
  39. KDYŽ SE ZEMÍ MLUVÍM.
  40. SONET O MOJÍ DUŠI.
  41. TY MOJE SLADKÁ PŘÍTELKYNĚ...
  42. MILENCI.
  43. Ó, MATKO!
  44. IL EGO...
  45. AMEN, AMEN.
  46. JE KRÁSA LIDSKÉ DUŠE...
  47. NAD BANGEM.
  48. SVOJÍ MÁMĚ.
  49. SMUTNÁ MODLITBA.
  50. SAMOTA.
  51. ZA TOLSTÝM.
  52. ZA HUSEM.
  53. O. V. GZOVSKÉ.
  54. NOVÉ ZVONY.
  55. NÁŠ VZDOR.
  56. 1914–1915.
  57. PROČ VYDÁVÁM TUTO KNÍŽKU...
  58. NA CHVÍLI MIMO SVĚT...