O. V. GZOVSKÉ.

Lila Nováková

O. V. GZOVSKÉ.
Tak myslívám si často, – snad to dětinstvím, – my Slované že jistě obrátíme svět: ne dogmaty a děly, prachem a tím vším, ne učeností svojí, rozmachem svých věd, jen dětskou radostí, že vůní dýchl květ, pták pluje oblohou a duše naše s ním, že možno nade vším se volně rozletět a všeho dotknouti se srdcem pokorným. Víš o své čisté duši, víš o mládí svého těla, víš o květech i ptácích pod oblohou, jsi vzácné, harmonické dítě Slávy. – Oh, paní, nějak pěkně bych ti říci chtěla, jak hodná jsi za prostý rytmus svojich nohou a dětské pochýlení mladé, sladké hlavy. 97
Básně v knize Bělozářky:
  1. PÍSEŇ ODVAHY.
  2. BYL KONEC LEDNA.
  3. ÚNOR.
  4. VŮNĚ.
  5. LALA, LALALA...
  6. DÉŠŤ.
  7. OVES.
  8. CO BOLESTÍ...
  9. LETNÍ PODVEČER.
  10. ŠÍRÁ HANÁ...
  11. OH, MALÝ POHÁR DEJTE MI!
  12. MLČENÍ.
  13. NA KOLE ČASU.
  14. OBLÁČKY.
  15. VIDĚLA JSEM...
  16. VLAK.
  17. NA STARÝ MOTIV.
  18. PODZIMNÍ MOTIVY.
  19. ANDANTE.
  20. JEDNOU CESTOU.
  21. POSLEDNÍ VŮLE.
  22. TVOJE DVĚ PÍSNIČKY.
  23. I. Jeli jsme krajem tvých Konfessí.
  24. II. Na leta hledím zpět. A lecos přešlo v životě,
  25. III. Příliš těžká vzduchu, příliš lehká vlnám, žije
  26. IV. Jít svou cestou vlastní prvá,
  27. V. Jdem hustě sraženým zástupem – a někdy mizíme v prostoru.
  28. VI. Snad jednou – a co, jednou, snad už dnes
  29. VII. Široká řeka.
  30. KRAMÁŘI.
  31. V POSLEDNÍ VEČER KARNEVALU.
  32. JE BÁSNÍK...
  33. ODMĚŘUJÍ, POČÍTAJÍ...
  34. LISTY „ZE ŽALÁŘE“.
  35. POD SLOVANSKOU LÍPOU.
  36. DAV.
  37. ODPUSŤTE.
  38. CO NENÁVIDÍM.
  39. KDYŽ SE ZEMÍ MLUVÍM.
  40. SONET O MOJÍ DUŠI.
  41. TY MOJE SLADKÁ PŘÍTELKYNĚ...
  42. MILENCI.
  43. Ó, MATKO!
  44. IL EGO...
  45. AMEN, AMEN.
  46. JE KRÁSA LIDSKÉ DUŠE...
  47. NAD BANGEM.
  48. SVOJÍ MÁMĚ.
  49. SMUTNÁ MODLITBA.
  50. SAMOTA.
  51. ZA TOLSTÝM.
  52. ZA HUSEM.
  53. O. V. GZOVSKÉ.
  54. NOVÉ ZVONY.
  55. NÁŠ VZDOR.
  56. 1914–1915.
  57. PROČ VYDÁVÁM TUTO KNÍŽKU...
  58. NA CHVÍLI MIMO SVĚT...