VII. Široká řeka.

Lila Nováková

VII.
Široká řeka. Široká řeka.
 Zimní slunce nad břehem zapadlo. Kovová voda, kovová voda. Miliony vln, miliony vln. Z hloubky, z masy vod prodere se každá na povrch, místo si vynutí mezi ostatními, zaleskne se. Miliony vln, miliony vln. Jedna za druhou sklouzají po povrchu, mizí, každá jinak, všechny stejně. Miliony vln, miliony osudů. Některá vyskočí výš, po jejím hřbetě zapění se tříšť – výjimečný osud. A zmizí stejně ve spoustě vod. A pěna chvíli sklouzá po ostatních vlnách. Miliony vln, miliony osudů, jeden za druhým. Co je život? Jedna vlna z milionů vln. Co je člověk? Jeden osud z milionů osudů. Vlna, vlna, vlna za vlnou. Vítr vane na hladinu! Jeho dětmi jsou vlny. Život? Lidé? Osudy? Láska? Nenávist? Bolest? 40 Hoj, básníku, ty vyšší vlno s tříští pěny na vrcholku, co myslíš? Co cítíš? Čím trpíš? Čím se raduješ? Bláhovče! Kovově modré nebe, hovověkovově modré hřbety vln – vznikání a zanikání beze stop, bez účele. A ty pláčeš? Tebe bolí srdce? Proč nestiskneš horkýma dlaněma to jediné, co společným máš s ostatními vlnami? Usměj se mu shovívavě! Není štěstí, není bolesti.bolesti, není lásky, – vidíš je tu někde mezi kovově modrou oblohou a kovově modrou vodou? Je jen jediný široký, nehybný shovívavý úsměv, hladící Nic. I tebe. Miliony vln, miliony vln. Studené nebe, studená voda, studený vítr. Jen úsměv je teplý. Marnost usmívá se Ničemu. Úsměv tragika i blázna. Úsměv básníkův. 41
Básně v knize Bělozářky:
  1. PÍSEŇ ODVAHY.
  2. BYL KONEC LEDNA.
  3. ÚNOR.
  4. VŮNĚ.
  5. LALA, LALALA...
  6. DÉŠŤ.
  7. OVES.
  8. CO BOLESTÍ...
  9. LETNÍ PODVEČER.
  10. ŠÍRÁ HANÁ...
  11. OH, MALÝ POHÁR DEJTE MI!
  12. MLČENÍ.
  13. NA KOLE ČASU.
  14. OBLÁČKY.
  15. VIDĚLA JSEM...
  16. VLAK.
  17. NA STARÝ MOTIV.
  18. PODZIMNÍ MOTIVY.
  19. ANDANTE.
  20. JEDNOU CESTOU.
  21. POSLEDNÍ VŮLE.
  22. TVOJE DVĚ PÍSNIČKY.
  23. I. Jeli jsme krajem tvých Konfessí.
  24. II. Na leta hledím zpět. A lecos přešlo v životě,
  25. III. Příliš těžká vzduchu, příliš lehká vlnám, žije
  26. IV. Jít svou cestou vlastní prvá,
  27. V. Jdem hustě sraženým zástupem – a někdy mizíme v prostoru.
  28. VI. Snad jednou – a co, jednou, snad už dnes
  29. VII. Široká řeka.
  30. KRAMÁŘI.
  31. V POSLEDNÍ VEČER KARNEVALU.
  32. JE BÁSNÍK...
  33. ODMĚŘUJÍ, POČÍTAJÍ...
  34. LISTY „ZE ŽALÁŘE“.
  35. POD SLOVANSKOU LÍPOU.
  36. DAV.
  37. ODPUSŤTE.
  38. CO NENÁVIDÍM.
  39. KDYŽ SE ZEMÍ MLUVÍM.
  40. SONET O MOJÍ DUŠI.
  41. TY MOJE SLADKÁ PŘÍTELKYNĚ...
  42. MILENCI.
  43. Ó, MATKO!
  44. IL EGO...
  45. AMEN, AMEN.
  46. JE KRÁSA LIDSKÉ DUŠE...
  47. NAD BANGEM.
  48. SVOJÍ MÁMĚ.
  49. SMUTNÁ MODLITBA.
  50. SAMOTA.
  51. ZA TOLSTÝM.
  52. ZA HUSEM.
  53. O. V. GZOVSKÉ.
  54. NOVÉ ZVONY.
  55. NÁŠ VZDOR.
  56. 1914–1915.
  57. PROČ VYDÁVÁM TUTO KNÍŽKU...
  58. NA CHVÍLI MIMO SVĚT...