ZA TOLSTÝM.

Lila Nováková

ZA TOLSTÝM.
V tvé oči hledímhledím, starče. Jen malá úseč bělma – a kolem stín pod čelem vysokým. A nad očima vrásky – o bolesti mluví, jež pod tím čelem zadumaným hlodá ve tvém mozku. A tvoje rty pod dlouhým bílým vousem jsou mlčelivě, trpce, přísně sevřeny. Jen tak už žiješ mezi námi, starče: svým psaným slovem a mlčelivým, dlouhým pohledem svých portretů. A zdá se to už skoro pohádkou, že žil tu kdosi v tom širokém světě, ve světě sobeckém a nemyslivém, kdo myslil za všechny, kdo všemi žil, kdo týral svoji sladkou, snivou duši bolestmi všemi, jež doléhají na tu divnou bytost, která je pánem všeho a otrokem svých malých vášní a zve se člověk. A je to skoro dnes už pohádkou, že hlas prorokův zazněl vždycky odkudsi, a mluvil k malým a slabým, a mluvil k mocným tohoto světa, 92 a káral, bičoval svým hlasem, všem slyšitelným, a sebe nešetřil, klidu svých šedin, a třeba proti celému světu stál, trpěla-li byť i jen jediná slabá lidská bytost – a sám zachvíval se nejkrutší bolestí, že třeba kárat, že třeba bičovat slovem. I nám se zdáš už jen pohádkou, starče, nám, kteří jsme ještě slýchali hlas tvůj ve svém mládí. A přejde doba, a přijdou možná pochybovači, kteří řeknou, že ničeho nového jsi nedal, že nikomu jsi nepomohl, nikoho nepotěšil, žes bez ohlasu zašel se svou dobou. A přijdou snad ještě později jiní, kteří důležitě a učeně a nade vše jasně dokážou, že jsi nežil, že jsi vůbec nebyl, a legenda o tobě že je snůškou pouhou pamětí lidských o mnohých a mnohých, kteří svým životem a zásadami svými, vyšlými z určitého prostředí, tvé legendě dali podklad, – ty krásný snílku, ty starče s duší velkou, sotva obsáhnutelnou i nám, kteří ještě slýchali tvůj hlas! Ale nám jsi žil. My ještě věříme v tebe. 93 My znali tvou Jasnou Poljanu i Astapovo. My trpíme bolestmi, které vyvolávaly tvůj prorocký hlas. My snad jinak je chápem, my snad jinak jimi trpíme, snad jinak je léčíme a proti nim bojujeme – ale tvoje ruka, drahý starče, chvěje se v žehnání na našich mladých hlavách, a ty jistě, jistě věříš v nás, tak jako my věříme v tebe, ve tvou lásku. 94

Básně v knize Bělozářky: