SOTVA ŽE PRVNÍ PAPRSK SPAD’.

Antonín Jaroslav Klose

SOTVA ŽE PRVNÍ PAPRSK SPAD’.
Myšlénko snivá z dětských chvílí, ty růže s keřem do zlata! V tvá sotva jarní poupata se dnes juž mráz a šero chýlí a na sta mílí je k tobě cesta zavata! Myšlénko snivá, smavé dítě, cos chtěla v cestu květ mi stlát, pohádkou v mladé duši hřát: Jak fialka jsi svadla v skrytě – tak na úsvitě, sotva že první paprsk spad’! 135