PRVNÍ LÁSCE.

Antonín Jaroslav Klose

PRVNÍ LÁSCE.
Zde máte lístek z jasmínu, zde trny z jarní růže a pro blouznivou hodinu tu vzdech mladého muže. Jsem snílek jenom bláhový a pouť má kluzké scestí – tak všickni děli jako Vy, když já šel hledat štěstí. Můj klas je zlatem nebohý, jen do výše mi žene – ký div, že rosou z oblohy mám oči zamlžené. A víc má role nerostí, jen vichr, noc tam dlívá – a na Vás život radostí, jak Vy naň, pln se dívá. 142 Zde trn a list, jak s růže svát, na vzpomínku kdys krátkou: Vy z dnů si jdete pravdu brát, já bloudím za pohádkou. 143