Z teskné hrudi.

Emanuel Lešehrad

Z teskné hrudi.
Ó, zrádný svět nás věčně klame, a každý den nám prchá zdraví; co ráno vzrostlo, vichr zláme, co churavo, se neuzdraví. Jdou šedí starci ulicí, jsou spokojeni na pohled, však jejich zraky truchlící teď mrazem čiší jako led. 11 Je život sen, a snění zlo je a lidé planě umírají. Je smutek, který nezná boje, a jemuž lidé podléhají. Je mládí plno nadějí a plno krutých zápasů; pak sněhy všechno zavějí, a přijdou dnové bez jasu.