Nálada ospalého odpoledne.

Emanuel Lešehrad

Nálada ospalého odpoledne.
Je večer. Vodní hladina se leskne v dálku napjata, a kolem mlčí krajina, nad kterou tiše usíná patena ze zlata. A lehce voní ze zahrad květiny bílých chrysanthem, v údolí hučí vodopád, a na obzoru stojí hrad. na nebi zeleném. Jdu mezi žlutým obilím; za hvozdy azur v růžích vzplál; jak je mi blaze, nepovím a jenom rudé slunce zřím nad vrchy černých skal. 56