Zklamané illuse.

Emanuel Lešehrad

Zklamané illuse.
Kol kouzelných zahrad jsem šel a krásné víly v mysli měl... Však uzamčena zahrada a stezka v bláto zapadá. A marně tlouk’ jsem na portál, nikdo mi neřek: „Vstupte dál.“ A zádumčivý archanděl ve věži safírové pěl. Tu světlo kmitlo v dáli tmou, žel, shaslo brzy přede mnou. Jak bludný princ jsem krajem šel, můj návrat nikdo neslyšel...