Dobrodruh.

Emanuel Lešehrad

Dobrodruh.
Kdys vyjel sobě mladý rek za tisíc hor a tisíc řek, princezny krásné dobýt jel ten rek, na jeho modrém štítu skvěl se archanděl. A projel málem celý svět a všechno prožil, všechno shléd a smuten navracel se zas v hrad zpět, a tvrdým stal se jeho hlas a bílým vlas. A vrátil se bez princezen a jel už tiše, tiše jen; byl smuten kraj a smuten on, zhas den a z věže hradu zalkal zvon, plačící tón... 16