Portrét K. –

Emanuel Lešehrad

Portrét K. –
Obraz tvůj v mé duši vstává, když jsme dleli po západu na lavičce v městském sadu, kde voněla čerstvá tráva. [38] Viď, že jsi mne měla ráda? Teď se moje cesta vine v kalné kraje, nehostinné, a do tmavých hlubin padá.