PÍSEŇ O PRÁCI

Antonín Sova

PÍSEŇ O PRÁCI
Démoni nadlidských snů a svodů vrhají lidstvo u věčný var. Staletí na lidském kují rodu, střebají krev mu, v sny dmýchají žár. V nejistot konec však, v plahočení, svět se zas k slunci chce otvírat. Možno zas milovat práci denní? Kraj by zas pokojně dýchal, tak rád. Prací chci hříchy smýt svoje i cizí, prací chci jiný stvořiti svět. Začnu sám sebou, má hrůza zmizí, lásku všech ke všem když budu si pět. V práci chci srdce své vykoupati, v očistné lázni, jež oživí všecko, co žít chce, co nemůže spáti, a co znak ducha má ohnivý. 16
Básně v knize Naděje i bolesti (in Dílo Antonína Sovy, svazek 8):
  1. PÍSEŇ NOVÉHO PLEMENE
  2. KDYŽ MLUVÍ ZÁSTUPY
  3. NOVÉMU ČLOVĚKU
  4. VAROVNÝ HLAS
  5. DĚLNÍK – SVĚTOBĚŽNÍK ZA ODPOČINKU
  6. NOC PRÁCE
  7. OČI CHUDÝCH
  8. PÍSEŇ O PRÁCI
  9. SMRT DOBRÉHO HOSPODÁŘE
  10. V ČASNÉM RÁNU
  11. DVA SVĚTY
  12. NEPŘEKLENUTÉ PROPASTI
  13. CESTA K BRATRSTVÍ
  14. PAMÁTCE VZDĚLANÝCH PROLETÁŘŮ
  15. LETNĚ ODĚNÍ ŠLI V PRVNÍM MRAZU
  16. BOLESTNÉ ZJEVENÍ
  17. KAJÍCNÁ PÍSEŇ ŽENĚ
  18. HRDINNÉ ŽENY
  19. VZPOURA NENÁVISTI
  20. MÁRNICE
  21. OSUD JDE ULIČKOU
  22. SLOKY
  23. NOCLEŽNÍCI BÍDY
  24. MŮRA
  25. ČASOVÉ SLOKY
  26. ŽIVOT JE STÁLÁ ZMĚNA
  27. V POTOPĚ ZLATA
  28. SLOKY O CHUDOBĚ
  29. MISTR UČEDNÍKOVI
  30. KOŘIST REVOLUČNOSTI
  31. VÝČITKY
  32. VZDÁLENÁ PÍSEŇ
  33. V TOUZE PO DOBRU
  34. ZÁZRAČNÁ OŽIVENÍ
  35. MLUVA VĚCÍ
  36. POHLED DO MINULOSTI
  37. SLOKY
  38. O SMUTNÉ MYŠLENCE
  39. DOBROVOLNÍ VĚZNI
  40. ODPOVĚDNOST
  41. JARNÍ DEN
  42. HNÍZDO
  43. K OSLAVĚ SLUNCE A VĚTRU, LETÍCÍHO PŘES LOUKU
  44. JE CELÝ DOMOV TVŮJ V MÉM SRDCI UZAVŘEN
  45. BUBENÍK, JÁSAVÉ SLUNCE VÍŘÍ
  46. NÁVŠTĚVA
  47. SLOKY O PROSTÉM ŠTĚSTÍ
  48. DEN UTICHL JAK PRAPOR V BEZVĚTRNU
  49. PRÁZDNÝ DŮM
  50. CO MLUVIL DOMEK V OVOCNÉM SADU
  51. CHURAVÁ PANÍ
  52. PLÍŽILA SE CHVÍLE SÍNÍ
  53. POSLEDNÍ OVOCE
  54. DEN JAKO JINÝ DEN...
  55. SLOKY O VLASTNÍM OSUDU
  56. TVŮRČÍ DEN
  57. SLAVNÁ KOŘIST
  58. KOLEM LÍPY OPADANÉ
  59. ZIMNÍ DEN
  60. SOUMRAK
  61. DUCHOVNÍ PÍSEŇ
  62. SLOKY