VÝČITKY

Antonín Sova

VÝČITKY
Gigantí šaškové slyší dnů vzkřeky, nerozumějí však bídě dne, ale pro věky smýšlejí léky, ďábelská touha když posedne. Medaile slibů dali razit, paláců vysnili nádherný vlys, ale v nečistých děrách se plazit nechají lidský hmyz. Veliké sliby si troufali sníti, veliké budoucí záměry příst, člověk když chce jen holé žití, děti chtí pít a děti chtí jíst. Nádherné představy rostou skrání, v miliardách je dovedou snít, peníz však rveš jim těžko z dlaní, chceš-li své mroucí nakrmit. Dovedou před lidstvem s pochodní běžet, o jitru lidstva když blabolí, ale své nechají v márnici ležet přes sebe ležící mrtvoly. Poznat chtěj ty, jimž z duše líto ztracených snů a zmařených sil, 51 tolik lásky že vražděno, bito, čas víc než zasil, že pokosil. Vidět chtěj ty, kdož dnes dají se napít žíznivým, kdož dnes utiší hlad, a kdož snad uvidí smutné se trápit, přijdou je ještě dnes utěšovat. Láska stům milionů když patří, napřed své nakrmíš, zobjímáš. Uzříš-li domov, jenž láskou se sbratří, potom už celý svět v srdci máš. 52