NOCLEŽNÍCI BÍDY

NOCLEŽNÍCI BÍDY
Rozlehlý v předměstí dům mřížemi v podsklepí svítí chudákům, svolává, aby šli spát do hotelu „Bída“, který sestárlá řídí prostituce a policie hlídá. S křiklavými holkami alkoholičtí tuláci na zemi denně vyspávali, celého světa na sebe neřesti vzali, za všecky nepracující se práce štítili, za všecky vyhnance zášť svou živili, za všecky nedoživené cítili hlad, za všecky mrznoucí třásli se zimou, a byli k smrti tak vyssáti, že jako sekerou podťati klesli a musili spat. Dětská tílka nerozvitých žen nevyspělá, křehká, nepozorovaně, zlehka vypadla tu ze zmrtvělých rukou matek a otců, na pospas hříchu jak tu s hříšníky spala a jak ráno z těch bídy kotců vrávorala. 40 Dětská ta tělíčka mezi nocležníky hříchy nevypočítatelného města na sebe brala a prosila za hříšníky, až těch chudáků skončí cesta nezodpovědných hrůz a bolestí, zrozením nevinných dětí, aby zachráněny se octly milostí v nastavených rukou božích, jimi pak lepšími vráceny světu, až je porodí matky na tvrdých ložích. 41