TVŮRČÍ DEN

TVŮRČÍ DEN
R. Těsnohlídkovi
Je šedivý a bezradný, neklidný, bez myšlenky, snu, den dnešní, ráno, poledne a večer, div že neklesnu. Je pannou vyděšenou v moři času tento smutný den, jí šat byl s břehu odnesen, neb odvát, ukraden. Nemůže za sestrami, v letící jež ptáky proměnil jich osud, dřív, než člověk postřeh‘ je a o nich snil. Ne, nemůže svůj slunný najít šat, nelze se l nemůže v ptáka změnit se a nemožno jí vzletěti. Dnes v myšlenku se nevtělí a bude plaše toužit, lkát, jak panna hledající šat, pobřežím smutně pobíhat, nahá a bílá, překrásná, leč v ptáka dřív se nevtělí, dokud si nevyprosí šat od osudu, jenž poblíž dlí. Pak možno výše k oblakům, v domova bránu zatlouci. – A mít též v srdci ránu – lásku k smrtelníku horoucí. 87