II.

Jan Rokyta

II.
Moje minulosti, moje příští – kam jste, cesty moje, zmizely! V dálku šíré vody jen se blyští, uprostřed můj balvan omšelý. Bolest obě cesty zatopila, stiskem zubů krvaví se ret – skála přítomnosti jen mi zbyla, bych měl o co lebku rozbíjet... 20