NA MÝTINĚ.

Jan Rokyta

NA MÝTINĚ.
Dutě znějí seker rány v ticho lesní krajiny, poražené velikány odvážejí s mýtiny. Vzduch kol prosycen je vůní čerstvě pokácených dřev – jen ty rány seker duní jako hroudy na rakev. Jenom zněním ran těch vrývá do duše se tesknota – nad kmeny však ptáče zpívá věčnou píseň života... 110